Pocit nebo potřeba?

Empatie se projevuje spíše skrze potřebu než skrze pocit. Pocit je jen projevem naší dosud nevyřčené potřeby. Člověku pomůže, když slyší od druhého, že ho chápe co cítí a prožívá, ale pokud zůstaneme stále u omílání pocitů, nikam se nedostaneme. Je to jako naše fyzická bolest, skrze kterou chce tělo něco důležitého sdělit. Posloucháme své tělo a jeho potřeby? K jaké odpovědi nás chce dovést?

Kvalita přítomnosti je pro empatii velmi důležitá a vyžaduje zaměření pozornosti na to, co se děje právě teď. Pokud člověk stále mluví o minulosti, stále bude bojovat proti životu. Přítomnost a vše živé v sobě udusí. O minulosti můžeme mluvit, ale ne stále dokola. Existuje pro nás jen pro další ponaučení do přítomnosti a budoucnosti. Skrze pocity v minulosti se ale můžeme dostat k potřebě v přítomnosti. Co právě teď potřebujeme? Je užitečné naučit se rozlišovat v sobě, zda je to pocit nebo potřeba. Dovede nás to na další vlnu uvažování. 

Inspirováno knihou Nenásilná komunikace a moc - Marshall B. Rosenberg